Dočteno: Svoboda v práci – kniha o svobodě v práci

Dnes jsem dočetl knihu Svoboda v práci (Brian M. Carney & Isaac Getz, vydalo nakladatelství Peoplecomm). Jelikož jsem si sám sobě slíbil, že po přečtení napíšu knížce svoji malou soukromou recenzi, udělám tak raději, ještě “za tepla”, hned.

Co je asi možná důležité hned v úvodu předeslat, je skutečnost, že pokud by knihu Svoboda v práci chtěl někdo použít jako jakýsi “návod” na to, jak svobodu v práci ve své firmě/týmu aplikovat, bude zřejmě zklamán, nebo minimálně nedostane odpovědi na své otázky “na talíři”, k okamžitému použití. Návodem na svobodu v práci kniha Svoboda v práci rozhodně není. Ani nemůže být.

Žádný návod, postup, nebo souhrn pravidel (tedy “předpis”) pro svobodu v práci neexistuje. Pokud by pro svobodu v práci předpis existoval, přestala by být svobodnou.

I přesto, a možná právě proto, obsahuje úvod, kromě “obecných” principů (nebo důvodů) proč je svoboda v práci důležitá pro život lidí, kteří pracují, i proč je důležitá pro firmy, ve kterých pracují, 4 základní “body ke svobodě”, které lze za jakýsi “návod” možné považovat. Nicméně, tak jak autoři sami v této části upozorňují, univerzální “manuál” neexistuje.

V celkem 14 kapitolách popisují autoři tu stručně, tu více podrobněji konkrétní praktické příklady z mnoha firem z mnoha koutů světa, které si svobodu v práci vybraly jako svoji “cestu k hodnotám”. Kniha rovněž obsahuje mnoho citací “svobodných lídrů”, kteří touto formou presentují i vysvětlují  svoje důvody, proč se rozhodli měnit zavedený byrokratický systém řízení firem “jak” na svobodný systém “proč”.

Čtenář se tak může jednoduchým a čtivým způsobem například dozvědět, co znamená “management pro 3%”, a jak tento systém dusí zbývajících 97% lidí ve firmě. Proč se muselo u Harley-Davidson čekat 1,5 roku na motorku, nebo jak může svobodná uklízečka “pomoci uzavřít” svým svobodným rozhodnutím jeden z největších kontraktů v historii firmy .

Překvapením pro mnohé bude zřejmě i poznání, že to nejlepší, co mohou “šéfové” pro své firmy a týmy udělat, je roztrhat organizační schéma, a zrušit personální oddělení. Případně, že neudělat chybu znamená neriskovat dostatečně. “Využitelných” myšlenek je v knize celá řada, stačí jen pozorně číst a přemýšlet.

Tvrzení z úvodu tohoto článku o tom, že pro svobodu v práci nelze použít žádné vědecké poučky, manuály, nebo předpisy, potvrzuje originálnost každého jednoho, v knize dokumentovaného, příkladu svobodné firmy. Každý svobodný lídr vychází ze “svých” představ o svobodě, pro každou firmu je její svoboda, zejména “ta její”. V některých případech se může dokonce zdát, že jeden příklad svobody vyvrací ten druhý, ale je to pouze zdání. Všechny firmy, v knize označované za “svobodné”, svobodné opravdu jsou. Jsou svobodné proto, protože jejich zaměstnanci jsou svobodní. Sdílejí společně definované vize a hodnoty, dělají to, co dělat chtějí, a dělají to tak, jak to chtějí dělat. A výsledky těchto firem (ekonomické i personální) to víc než dokazují.

Kniha Svoboda v práci mě ujistila v tom, jak jsem dosud o svobodě v práci přemýšlel. Potvrdila mi rovněž, že první “krůčky ke svobodě”, které jsem sám v mém týmu již udělal, jsou správná cesta, i to, že cesta ke svobodě netrvá den, ani týden, ani rok. Cesta ke svobodě je neustálý proces. Je to nikdy nekončící snaha o vytváření a udržování kultury, která si “dává strategii ke snídani”.

Dovolím si volně parafrázovat jeden “příběh o chytání ryb”, který je uveden na začátku i konci knihy, a který, myslím, velmi výstižně pojem “svoboda v práci” vysvětluje:

“….pokud chcete chytat ryby, protože víte, že chytání ryb nakrmí ‘vaše hladové’, ale než nahodíte, musíte si vyžádat povolení od svého šéfa, který si ho musí vyžádat od svého šéfa, který ani neví, že v řece nedaleko plavou ryby, může se vám stát, že než nahodíte, všechny ryby v řece již pochytá někdo jiný………a své hladové nenakrmíte”

Co na knize velice oceňuji je její autentičnost. Autoři při její přípravě získávali materiál pro knihu výhradně osobními návštěvami konkrétních firem, dlouhými rozhovory s jejich lídry i jejich zaměstnanci, nebo přímým pozorováním “uvnitř” těchto firem. Část nazvaná Poznámky, v závěru knihy, obsahuje údaje o konkrétních setkáních, návštěvách i zdrojích, rozdělených dle kapitol, což celé knize dodává tento “nádech opravdovosti”. Čtenář tak má jistotu, že v rukou nedrží studii na téma Svoboda v práci, ale že všechny informace, myšlenky i nápady jsou “ze života”, z praktického života tisíců z nás.

Těm, kteří knihu Svoboda v práci nečetli, a tak nějak cítí, že jim téma svobody v práci není cizí, ji vřele doporučuji. Těm, kteří knihu četli, budu vděčný za jejich názory v komentářích.

Josef Jasanský

 

22. prosince 2011 by Josef Jasanský
Categories: svoboda v práci | Tags: , , | 2 komentáře

Comments (2)

  1. Moc pěkný a milý článek, líbí se mi styl psaní. Do nového roku přejí jen to nejlepší.