GTD nejsou jen úkoly, role a projekty …je načase nabrat výšku?

„Do činností směřujících k dokončení projektů se pouštím proto, abych dostál zodpovědnostem, které přijímám, abych se tak mohl pohnout v před a dokončit věci, jež vedou k uskutečnění mých vizí, což nakonec naplní můj smysl života.” (David Allen, Aby vše klapalo, © Jan Melvil Publishing, 2009)

Citát z knihy Davida Allena jsem si vypůjčil ne snad proto, že by mě jiný úvod nenapadl (i když vlastně…), ale především proto, že uvedená slova dobře vystihují to, co mi od mých GTD začátků stále více a více vrtá hlavou, a co se mi zatím nedaří tak, jak bych možná chtěl.

Totiž, využít sílu, důslednost, a proč to neříct, i dokonalost metody GTD jako komplexního nástroje pro efektivní řízení sebe sama. Poznat na vlastní kůži ve všech aspektech onen systém, který, jak jsem přesvědčen, pomáhá začít žít.

Je to již více jak rok, co jsem si do inboxu zapsal svoji první položku, založil svůj první projekt nebo strávil nedělní odpoledne při svém prvním weekly review. Je to již nějaký ten čas, co jsem poprvé ucítil velmi příjemný a motivující pocit „čisté hlavy“.

plním inbox, třídím úkoly, dokončuji projekty, ale…

GTD, alespoň v jeho jakési „technické podobě“, se stalo mým každodenním společníkem již před více jak dvanácti měsíci a já si začínám stále více uvědomovat, že mu něco dlužím. Častěji a častěji přemýšlím o tom, že své GTD nevyužívám tzv. „naplno“, že nabízí víc než jen inbox, kontexty a úkoly.

Neupírám skeptikům, ať už GTD nebo jiné metody samo-řízení, jejich pohled na „život v systému“. Nepřu se s nimi v otázkách (ne)svobody lidského konání, citlivosti přijímat neočekávané výzvy nebo flexibilnosti reakce na nové události. Mně systém jednoduše vyhovuje – cítím se být systematik a cítím, že mi systém pomáhá.

Poznání toho, jak může vnést správné aplikování GTD do pracovního i osobního života pomyslný systém, řád a pořádek mě proto stále přitahuje i fascinuje. Rád bych se dostal na vytoužený vyšší level mého GTD světa a objevil nové horizonty.

„GTD nejsou jen role, projekty a (ne)splněné položky, je čas zatáhnout za knipl a nabrat výšku,“ pomyslel jsem si ve chvíli, kdy pohled na seznamy úkolů, pamatujících si možná ještě má první review jakoby naznačoval, že palivové nádrže nejsou bezedné. Mohlo by se také stát, že přijde menší turbulence, a můj dosud plynulý let začne být jen pouhým volným pádem do chaosu.

Cíle, vize, smysl a hodnoty. Tak nějak David ve své knize nazývá životní perspektivy, jakési úhly pohledu našeho směřování, které pro představu přirovnává k vyšším letovým hladinám 30, 40 a 50000 stop. Cíle, vize, hodnoty a smysl jsou možná tím pomyslným palivem, které je nutné pravidelně doplňovat, aby i případné turbulence nedonutily náš systém začít nouzově přistávat.

není naškodu vystoupat občas nad mraky a otestovat dýchací přístroje…

Teorie je krásná věc, ale co chudák praxe? I sám Allen ve své knize naznačuje, že vystoupání do vrchních pater není pro většinu z nás jednoduché. Pohled z výšky jakoby odrazoval, odkrýval naše obavy z budoucnosti, nutil dávat jasné kontury našim dosud tak slibně vyhlížejícím abstrakcím zvaným očekávání.

Pokusů začít rýsovat ty správné čáry mého života jsem již absolvoval nespočet. Pokaždé jsem s jasnou hlavou a plný motivace začal ve svých myšlenkách zhmotňovat své představy, skicovat své dosahy i přesahy, ale jak řídnul vzduch, a z mých úkolů, projektů a krátkodobých (praktických) cílů začínaly být jen těžko rozeznatelné postavy „tam někde dole”, začínalo se mi i hůře dýchat. Souvislosti mezi tím, co vidím „tam dole“ a tím, co bych chtěl vidět „tam nahoře“ se začaly s přibývající výškou vytrácet stejně rychle, jako obrysy toho, co jsem opouštěl.

Kladl jsem si (tam nahoře) otázky, na které jsem (tam dole) nenacházel odpovědi. Viděl jsem (tam nahoře) řešení, která (tam dole) postrádala odvahu. Nabírání výšky se najednou změnilo v přistávání zpět do reality a jistoty zavřených dveří před chvílí opuštěné odbavovací haly, mé komfortní zóny.

Co všechno bych chtěl realizovat do roka, do dvou? Čeho by bylo skvělé dosáhnout například ode dneška za pět, za deset let? Co bych chtěl, i nechtěl, aby bylo obsahem textu s podtitulem „Vzpomínáme“? Není lehké si poctivě odpovědět.

inventura mého mám dáti – dávám“ není vždy jen pouhým součtem porcelánových jelenů z nejvyšší police…

Postupů, jak vystoupat k cílovým hladinám jsem již vyzkoušel několik. Psal jsem seznamy, kreslil mapy, vyprávěl příběhy, hledal systémy pro nalezení systému. Zkoušel, testoval, měnil a přeskládával, ale pokaždé, když už se zdálo, že „mám hotovo“, blažený úsměv na mé tváři zahalil stín pochybností.

Opravdu je tento cíl něco, čeho chi dosáhnout? Vyjadřuje tato vize mé směřování na dalších několik let? Je toto ten opravdový smysl mého počínání? Dosahuji prostřednictvím svých rolí, projektů a úkolů svých cílů, vizí, hodnot a smyslu? Mnoho otázek, méně odpovědí.

Ale třeba ještě nenastal ten čas. Třeba je ještě brzy nabírat výšku, když jsem jen před malou chvílí zasunul podvozek. Třeba je ještě potřeba nějaký čas zahřívat motory. To poznání mě ale láká. Láká mě hledat souvislosti. Vzrušuje mě skládat puzzle poznání světa „nad projekty”, srovnat krok s vizí budoucí reality. Těším se na to. Nechci, aby se z mého GTD stal jen pouhý To-Do list bytí. Seznam bez konce.

 

A jak jste na tom vy? Vystoupali jste již ke svým cílům, vizím, hodnotám a smyslu bez neplánovaných mezipřistání? Máte své seznamy již pevně pod kontrolou? Pak se o své zkušenosti podělte v komentářích a inspirujte nás, kteří zatím ještě častěji přistáváme, než nabíráme výšku.

15. července 2012 by Josef Jasanský
Categories: GTD | Tags: , | 6 komentářů

Comments (6)

  1. Dobrý den, jsem na tom v mnohém podobně jako Vy! Mám již takřka odladěný systém sběru, vyřizování a archivování jednotlivých úkolů v rámci projektů (také díky Vašim článkům o aplikaci OF pro Mac i iOS), ale v poslední době se mi zdá, že odškrtávání úkolů a následně celých projektů už není taková radost jako na začátku, kdy jsem s GTD začínal. Jako bych začínal poznávat, že celému odškrtávání resp. už samotnému zakládání projektů chybí nějaký koncepční směr, který by mi řekl, kam s tím a tím kterým projektem směřuji a k jakému dlouhodobému cíli mi jeho splnění přispěje..

    • Díky za komentář, Milane. Přesně jste to vystihl – absence koncepce je to, co se asi u každého GTD uživatele po nějaké době „odškrtávání“ dostaví …vystoupat na hladiny 30,40 nebo 50000 stop není opravdu jednoduché, a určitě se to většině z nás nepodaří napoprvé, je však důležité to neustále zkoušet …též stále zkouším:))

      14/8-2012 by měla být v Praze první GTD konference – jedna z přednášek, od Jiřího Knesla (www.knesl.com), by měla být právě o vyšších perspektivách

  2. Taky mám pocit, že jsem na tom dost podobně. Jen s tím rozdílem, že Ty máš už pár letů za sebou, kdežto já stále čekám v odbavovací hale…

    Užij si dovolenou, třeba Ti to pomůže – já v to doufám.

    • Zdravím Tě, Jakube, děkuji za komentář.
      Ano, o pár vystoupání jsem se už pokoušel, nejsem si ale jistý, jestli na tom nejsem podobně jako ty – teplo odbyvovací haly je přece jenom teplo odbavovací haly;)
      jsem nicméně optimista – je to jako se vším …nikdo učený z nebe nespadl, a bez tréninku, potu a dřiny může člověk jen tězko očekávat výsledky těch, kteří svoji porci již odvedli …takže odvádějme, odvádějme …dočkáme se:))

      Super léto i Tobě, a věřím, že se zase brzy uvidíme, naše setkávání mi jsou velkou inspirací
      JJ

  3. Great article.

    For implementing GTD you can use this this application:

    http://www.Gtdagenda.com

    You can use it to manage your goals, projects and tasks, set next actions and contexts, use checklists, and a calendar.
    Syncs with Evernote and Google Calendar, and also comes with mobile version, and Android and iPhone apps.