Zastavárna proviněných

Zastav se na chvíli a postůj,
ty,
jež hříchy své mladosti,
teď vykoupit máš.

Snad možná s přáním své věčnosti,
pohledem skrytým pod polštář,
cítíš svou vinu,
jak hlavou na oltář.

Neboj se stínů,
přijmi vděk jejich moudrosti.
Ponech svá trápení,
za trochu milosti,
za pár grošů radosti.

Svědomí prodej,
štěstí si kup,
máš přec co nabídnout,
vždyť tolik neřesti…

Smlouvej jen chvíli,
poznej svou cenu,
pak znovu se zroď.
Čistý a připraven.

Vždyť toliko hříchů čeká tě!
Nezbaven.

23. prosince 2014 by Josef Jasanský
Categories: poezie(?) | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zastavárna proviněných